Skoro denně se setkávám s nespokojenými naštvanými zákazníky, kteří by rádi za své peníze pořídili kvalitní víno, ale nemají kde.

Přeplněné regály supermarketů nejsou oblíbenou adresou kvalitních vín od malých vinařů. Cenová politika nákupčích velko-obchodních řetězců je pro ně nevýhodná, buď by museli jít pod svou cenu, nebo v případě, že by cenu akceptovali, tak budou mít problém dodat požadované objemy. Kvalitní vinařství se nepozná podle toho, že produkuje milion lahví ročně. Špičková moravská vinařství se uživí i s produkcí klidně “jen” deset tisíc lahví ročně. U takovéhoto vinaře, ale nemůžeme čekat sedmičku pozdního sběru v akci za 79Kč. Za málo peněz hodně muziky tady prostě neplatí. Vinař, který chce vyrábět stabilně vína špičkové kvality, nesmí šetřit na vybavení. Filtry, lahvovačky, kvalitní uzávěry,tanky s řízenou teplotou kvašení, lisy a kdo ví co ještě, to všechno stojí peníze.

Příběhy o hrdinech z horní dolní, kteří sami ručně obrali, nohama šlapali a v dřevěném sudu po pradědovi školili müllerku, takové kvality, že si s n í v Americe sedli na zadek a poslali, ne jednu, ale rovnou dvě zlaté medaile, patří spíš do kategorie bájí.

Kde teda, kupovat víno, pokud chci za své peníze dostat špičkový produkt?

Možností se nabízí víc. Ideálně a nejlépe, přímo od vinaře. Slušný vinař, vám dá všeho okoštovat a pokud budete mít štěstí tak s ním i nějakou tu korunu usmlouváte. Kdo z nás, ale může trávit svůj volný čas, cestováním po vinicích a nekonečnou degustací? Pokud se stejně jako většina, dostanete na Moravu do sklípku pouze na zaměstnavatelem placeném team buldingu, kde si druhý den pamatujete pouze kolik jste vypili, a že to bílé nebylo úplně košér, tak musíme hledat možnosti nákupu kvalitního vína jinde.

Většina vinařských obcí dělá dvakrát ročně tzv. otevřené sklepy, kde za jedno vstupné máte možnost navštívit spoustu sklepů a ochutnat spoustu kvalitních vín. Nápad skvělý, chvála bohu za něj, ale ruku na srdce, kdo z vás se udrží a jen degustuje, když má možnost neomezené konzumace?

Další možnost je vinotéka. Nebudeme si nic namlouvat, není vinotéka jako vinotéka. Naškolený uniformovaný personál, za pokladnama v hypermarketu, zúžil své doporučení na : “Tohle se hodně prodává” a když se jich zeptáte na vlastní zkušenost, kterou láhev mají nejradši, tak z nich vyleze, že oni vlastně moc na to víno nejsou. Málo která vinotéka, má vlastního sommeliéra, a málo která vinotéka, se zaměřuje hlavně na prodej lahvových vín. V poslední době mám pocit, že vinotéky tlačí hlavně sudové víno, lahve jsou jen jakýmsi doplňkovým sortimentem, aby neměli prázdné výkladní skříně. V takovýchto vinotékách se klidě můžete setkat s doprodejme rok a půl starého svatomartinského a podobnýma libůstkama.

Kde tedy kupovat dobré víno?
Ideálním řešením je nějaká menší vinotéka poblíž Vašeho bydliště, poblíž proto, aby jste to po degustaci mohli dojít domů pěšky. Tam se seznamte s obsluhou, ideálně majitelem, vydegustujte pár lahví, a z vlastní zkušenosti můžu říct, že pro pravidelné zákazníky snáší modré z nebe.

Pokud nemáte čas běhat po vinotékách, tak doporučuji zkusit nákup vína přes internet. Otevřeno mají non stop a pokud nestojí poštovné bambilión, tak výběr vina může být příjemným zpestřením nudného pracovního dne.

Život je příliš krátký, abychom pili špatné víno.